Začátek
(zvětšit obrázek)Až jednou…
Objevil jsem svou ženu u počítače, jak fascinovaně hledí na monitor. „Pojď sem, muži,“ mávla rukou. „Podívej se na tuhle nádheru! Zamilovala jsem se na první pohled." Zvedla oči. "Jako kdysi do tebe." Dodala něžně, čímž předem efektivně vyloučila jakékoliv mé budoucí relevantní námitky.
Moudrá žena.
(zvětšit obrázek)Správný muž svou choť respektuje a zásadně neodmlouvá, aby neumřel hlady.
I vyrazili jsme. Se zapnutou navigací jsem zabloudil jenom třikrát, takže když jsme už počtvrté projížděli stejnou dědinou, obdržel jsem od své ženy dobře míněnou radu: "Hele, muži, smol na gůgla a raději sleduj dopravní značení."
Poslechl jsem.
Domů jsme si přivezli nadělení ve formě mrňavé čivavy, kterou vidíte na první fotografii. Když jsem ten roztomilý uzlíček ukládal v proutěném košíku na zadní sedačku automobilu, pohlédla na mě moudře a s nadějí, takže jsem neváhal, podrbal ji za ušima a pronesl: „Od této chvíle jsi Daisy a já tvůj šofér, pamatuj si to.“
(zvětšit obrázek)Tu můžete spatřit na fotografii druhé.
Zatím mi stihla prokousnout ucho a nos, manželce spodní ret a mé ruce připomínají zemědělce, který se pokusil vytrhat ostružiní bez rukavic. Samý šrám.
Ale je to náš miláček, který mě naučil být neustále ve střehu a při chůzi šoupat nohama, abych ho náhodou nepřišlápnul. Po návratu domů si preventivně navlékám svářečské rukavice a na obličej brankářskou hokejovou helmu, abych byl v bezpečí před radostným přivítáním.
A musel jsem vyrobit cedulku na vstupní dveře. To je třetí obrázek.
Tak nám držte palce.
A nezapomeňte:
Tam, kde žije čivava,
vždy je skvělá zábava.
Pozvedněme všichni hlasy,
s čivavou na věčné časy!
Původní článek: 25. srpna 2026, https://www.plavacek.net/daisy/2026/08/zacatek.html
